Několik básní - J.F.
Jsem rytíř smutné postavy
nesnáším hlučné zábavy
mám všeho dosti
když bolí kosti
pajdám louží
kdo po mne touží
vždy mne zmůže
podívej kvetou růže
když se zpívá
ptám se co mi zbývá
snad než reqiem
než číši vína dopijem
kdo ví, kdo tuší
co se děje v moji duši
co mám za bolest
koho zajímá má čest
říkám to suše
ale z čisté duše
 
3
prst je krásný
když bude tvořit
a vznikne dílo
nesmí hrozit
to by vše pokazilo
 
klid na duši
mám když venku sněží
vše v klidu běží
když zpívají ptáci
a mám dobrou práci
zpravím dobrý skutek
opustí mne smutek
 
klid na duši mám
když v slunci rozjímám
když hvězdy se třpytí
nebo slyším hřmíti
a letní déšť na mne
skane
 
4
jde vlna za vlnou
jak známe Wolkera
zmáčeni budeme nejednou
šplouchá jen některá
 
ten proud zvlněný
zůstal mi v paměti
nepoznal proměny
po celá staletí
 
říční proud vše unáší
už na lodi nejsem
to mne netěší
místo na lodi pracuji s lejstrem
 
na konci údolí
světlo slunce zabolí
až dojdu k druhému břehu
kde najdu něhu
kde najdu viníka
že něha uniká
 
Hněte-li Tě bol
tak ho skol
hryže-li Tě dál
tak to sbal
 
Ó Bože rozbij mou duši
ať není z kamene
ať ví co se sluší
na Tebe vzpomene
Stáhni textový soubor


Autor J.F. si přeje zůstat nepoznán. Pokud moc toužíte poslat mu nějaký ohlas, pošlete ho mně a já to nějak doručím. H.T.

Zpátky do oddělení básně