Obecnosti žití
 
Já smrtí prošel nejednou,
Však zas mi kdosi duši vdech,
Dál padám v studnu bezednou
Bych tíhou času kles
 
Život je smrtí roj,
Už chápeš ten svůj nepokoj
Když oči bloudí nad hvězdami
Buď klidný stejně odpočineš v zemi
 
Když na smrt zhyne myšlenka
Ty raduješ se z její smrti
Absurdní i přirozené
Poznáš, že vše je v smrti narozené
A smutku v ní že vůbec není
Jak divné je tvé marné snění
Utéci jí z lopaty
 
Stáhni textový soubor


Vlastimil Polanský

Zpátky do oddělení básně